Proč
je obyčejné mýdlo nejefektivnějším zabijákem koronaviru?
Přestože dezinfekce může být
také velmi účinná, pokud jste poblíž umyvadla, vždy sáhněte raději po mýdlu.
Pokud mytí věnujete dostatek času, viry na svých rukou doslova rozcupujete.
Když vám
někdo doporučí nesahat si na obličej, často vás hned začne svědit natolik, že
se musíte za každou cenu poškrábat. Jedno z hlavních doporučení Centra pro
kontrolu a prevenci nemocí a Světové zdravotnické organizace, tedy
nesahat si na obličej, se tak podaří jen málokomu stoprocentně dodržet.
I studenti medicíny si na něj sáhnou v průměru třiadvacetkrát za hodinu
a frekvence tohoto obvykle neuvědomovaného zvyku narůstá ve stresových situacích. Jelikož
se respiratorní viry nezřídka šíří pomocí rukou, není to v době
koronavirové pandemie úplně ideální stav.
Naštěstí
máme skoro všichni jeden z nejúčinnějších prostředků proti koronaviru
SARS-CoV-2 takřka nonstop k dispozici. Mýdlo „je něco jako demoliční
jednotka, která bourá budovu tak, že zničí úplně každou cihlu“, prohlásil pro
server Vox australský profesor chemie
islandského původu Palli Thordarson, jehož vlákno na Twitteru ohledně účinnosti
mýdla proti koronaviru se stalo virálním hitem. Thordarson v něm
vysvětluje, že když si myjete ruce mýdlem, viry z rukou pouze
nesplachujete, ale přímo je ničíte.
Mýt
minimálně dvacet vteřin
Pokud nejste
poblíž umyvadla, může být dezinfekce (s minimálně šedesáti procenty
alkoholu) velmi účinná. Jakýkoli druh mýdla ale bude vždycky lepší volbou.
Mýdlo patří mezi takzvané amfifilní látky, které mají současné lipofilní
i hydrofilní vlastnosti. Mýdlo tedy obsahuje molekuly dvojí povahy.
Hydrofilní molekuly přitahuje voda, ale odpuzují je tuky a proteiny
a u lipofilních molekul je tomu přesně naopak. Když nalijete olivový
olej do vody, olej se s vodou nesmíchá. Pokud ale do této směsi přidáte
mýdlo, olej se rozptýlí. Lipofilní molekuly přitáhnou tuk a ty hydrofilní
ho zase táhnou k vodě. V důsledku se tak jeho jednotlivé částice
rozpadnou.
Podobné je to s koronavirem. Většinu virů totiž tvoří genetická informace RNA (podobný princip jako DNA), kterou chrání vrstva proteinu a vrstva tuku. Thordason viry označuje za „tukové koule v nanovelikosti“. Chemické vazby proteinu a tuku držící virus pohromadě nejsou naštěstí příliš silné, takže je lipofilní molekuly mýdla dokáží rychle rozložit. Ty hydrofilní pak vystaví neškodné zbytky viru vodě, která je spláchne. Mýdlo dokáže smýt bakterie a viry, které jsou ještě silnější než koronavirus. Celý proces ale vyžaduje určitý čas, právě proto se obvykle doporučuje minimálně dvacet vteřin mytí rukou. Kůže je vrásčitá a mýdlo tak potřebuje nějakou dobu, aby se dostalo do všech záhybů a dostatečně se vypořádalo s veškerými částicemi viru. Zmíněných dvacet sekund by mu na to ale mělo stačit.
Zdroj: www.a2larm.cz
Přijmeme pomocnou sílu do kuchyně. Kontakt paní Jelínková 734 232 067